Chráněné dílny, náhradní plnění – Jičín

Zaměstnavatelé jsou povinni podle zákona o zaměstnanosti zaměstnávat ve své firmě osoby se zdravotním postižením. Pro každou firmu to však není možné, a proto je tu řešení ve formě náhradního plnění. Přehled chráněných dílen v lokalitě Jičín.

1–2 firem z 2 nalezených Filtry

1Waldo s.r.o.

4.7
★★★★★
★★★★★
(1)
Otakara Číly 1549, Nová Paka Bezdlužná

Chráněná dílna vyrábí trička, roláky, úplety, antistatická trička, funkční prádlo. Svoje výrobky uvádí na trh pod značkou Waldo, která je zárukou kvalitního zpracování za přijatelné ceny. Cílem naší firmy je přizpůsobit se požadavkům našich zákazníků.

2WALDO

O. Číly 1549, Nová Paka
Dnes už má zavřeno
Bezdlužná

WALDO, se sídlem O. Číly 1549, 509 01, Nová Paka, v okrese Jičín a v kraji Královehradecký kraj. Právní forma Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona. Založení v roce 1992. Předmětem podnikání je: Silniční motorová doprava - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o…


Chráněné dílny, náhradní plnění – další kategorie

Firmy v dalších lokalitách

Obce v lokalitě Jičín


Chráněné dílny, náhradní plnění v lokalitě Jičín – detailní popis

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ukládá zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. U zaměstnavatelů, kteří jsou agenturou práce se do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítají zaměstnanci, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce k uživateli.

Možnosti plnění podle zákona

Zaměstnavatelé plní povinnost jednou ze tří možností.

  • Zaměstnáváním v pracovním poměru.
  • Odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám.
  • Odvodem do státního rozpočtu.

Nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v těchto bodech.

Odvod do státního rozpočtu

  • Výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. 
  • Odvod do státního rozpočtu poukazuje zaměstnavatel do 15. února následujícího roku prostřednictvím Úřadu práce.
  • Nesplní-li zaměstnavatel povinnost, stanoví mu krajská pobočka Úřadu práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu rozhodnutím podle daňového řádu.
  • Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává místně příslušný celní úřad podle sídla zaměstnavatele.