Kulturní domy – Jaroměřice okres Svitavy
Kulturní domy nebo tzv. kulturáky neodmyslitelně patří ke kulturnímu životu měst, obcí a jejich občanů. Pořádají širokou škálu kulturních a společenských akcí, jako divadelní představení, koncerty nebo plesy. Přehled kulturních domů v lokalitě Jaroměřice.
1Obec Březinky
Březinky jsou velmi malá, před druhou světovou válkou téměř čistě česká obec. Částí obce je osada Nectava. Obec najdeme v oblasti Zábřežské vrchoviny, u okraje přírodního parku Bohdalov-Hartinkov. Park o celkové výměře 6262 ha byl vyhlášen v r. 1996. nachází se na k.ú. obcí Vysoká, Hartinkov a…
2Obec Dlouhá Loučka
Vesnice Dlouhá Loučka se nachází na pomezí úrodné Hané, v pahorkatině Drahanské vrchoviny, 8 km jižně od Moravské Třebové, v nadmořské výšce 395 m. K 1. 1. 2017 je k trvalému pobytu hlášeno 546 obyvatel.
3Obec Gruna
Obec Gruna. Před druhou světovou válkou byla Gruna německá obec. Kostel sv. Vavřince vyhořel v roce 1963. Od roku 1960 je částí Gruny Žipotín se svou dřívější osadou Karlínem (název Karlín 1960 zanikl). Dnes je v obci 34 trvale obydlených domů.
4Obecní úřad Linhartice
Nejstarší písemná zmínka o naší obci je z roku 1365, kdy jsou tu zmiňovány dva mlýny. Pravděpodobně byla ale jako řada okolních obcí založena německými kolonisty mnohem dříve. Třebovsko dostal od krále Václava I za zásluhy nejvyšší královský komoří Boreš z Oseka, později nazývaný Boreš z…
5Kulturní služby města Moravská Třebová
Přehled kulturních služeb ve městě Moravská Třebová. Najdete zde program do kina, vystavované expozice v muzeu a také zámku. Podrobnější informace o dění v okolí zjistíte na našich internetových stránkách.
6Obecní úřad Borušov
Obec Borušov leží 7 kilometrů severovýchodně od Moravské Třebové, po státní silnici E35, směrem na Mohelnici . Na hranicích obce končí Pardubický kraj a začíná kraj Olomoucký. Nejbližší železniční stanice Linhartice. Nadmořská výška 380 m. Pošta Moravská Třebová, zdravotní obvod Staré Město,…
7Obecní úřad Kunčina
Na základě archeologického výzkumu z roku 1964, který se uskutečnil na popud pana učitele Jana Berky, se dalo zjistit, že šlo o slovanské sídliště o několika chatách postavené na výhodném místě. Chaty byly částečně zapuštěné v zemi. Zbytky jedné chaty se našly v hloubce asi 50 cm. Byl to pruh tmavé…
8Jiří Boček
Jiří Boček, se sídlem Hradec nad Svitavou 553, 569 01, Hradec nad Svitavou, v okrese Svitavy a v kraji Pardubický kraj. Právní forma Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona. Založení v roce 2010. Předmětem podnikání je: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3…
9Obecní úřad Banín
Banín (německy Bohnau)2 je obec nacházející se v Pardubickém kraji, zhruba 10 km jižně od Svitav. Výměra katastru je 1294 ha a obec má 310 obyvatel. Celá zástavba obce jakož i většina jejího katastrálního území leží v Čechách, ale okrajová část moderního katastru3 původně náležela k sousednímu…
10Obecní úřad Třebařov
Obec se nachází na Českomoravském pomezí, v nadmořské výšce 360 m, 8,5 km severně od Moravské Třebové, 20 km severovýchodně od Svitav a 14 km jihovýchodně od Lanškrouna. Okolí obce je kopcovité, lesnaté, vhodné pro lovení zvěře, sběr hub a rekreaci. Je také protkáno cyklostezkami. V obci je…
Kulturní domy – další kategorie
Firmy v dalších lokalitách
Obce v lokalitě Svitavy
Kulturní domy v lokalitě Jaroměřice – detailní popis
Kulturní domy jsou multifunkční zařízení, která mají všestranné možnosti využití. Pořádají se v nich mnohé kulturní a společenské akce, jako divadelní představení, koncerty, plesy, taneční, výstavy, módní přehlídky, konference, semináře, přednášky, besedy, prezentace firem atd. Kulturní domy poskytují své zázemí i různým zájmovým klubům a kroužkům jak pro děti, tak pro dospělé. Součástí některých kulturních domů jsou i kinosály, ve kterých se promítají různé filmy a dokumenty.
Vznik kulturních domů má dlouhou historii. Historický vývoj kulturních objektů v každé obci byl dozajista odlišný. V 19. století, v období národního obrození, byl zaznamenám větší zájem o aktivní i pasivní účast na kulturním životě. V tomto století začala vznikat společenská centra spolků, jako např. Sokol. a též byly zakládány různé besedy. Na počátku 20. století začala zřizovat kulturní objekty tělovýchovná jednotna Sokol. V roce 1948, kdy došlo k převzetí moci komunisty, se začaly budovat kulturní domy. Cílem kulturních domů byla snaha o pozvednutí vesnic na úroveň měst, zpřístupnění kultury všem občanům a vytvoření bohatého kulturního života občanů. Za tím vším se skrývalo šíření socialistých idejí větší škále občanů a ve větším měřítku. Kulturní domy se staly silnou základnou pro politickou agitaci, osvětovou činnost i nedílnou součástí budování vyspělé socialistické společnosti.
V dnešní době některé kulturní domy slučují několik dříve samostatných kulturních zařízení, jinde fungují jako jediné kulturní zařízení v obci a jinde kromě kulturního domu funguje i další řada kulturních zařízení. Další vývoj kulturních domů bude záviset na zájmu obcí a občanů o kulturní život v jejich obci.