Kulturní domy – Ústí nad Orlicí
Kulturní domy nebo tzv. kulturáky neodmyslitelně patří ke kulturnímu životu měst, obcí a jejich občanů. Pořádají širokou škálu kulturních a společenských akcí, jako divadelní představení, koncerty nebo plesy. Přehled kulturních domů v lokalitě Ústí nad Orlicí.
1Obec Vračovice-Orlov
Obec leží 7 km východně od Vysokého Mýta. Původně se jmenovala Vratišovice, tj. ves lidí Vratišových (z vlast. Jména Vratiš). Ves s farním kostelem se poprvé připomíná k r. 1349. Už tehdy zde stávala vodní tvrz a kostel sv. Jana Křtitele, který je ve svém jádru pozdně románská stavba. V průběhu let…
2Obec Cotkytle
První zmínka o obci se datuje kolem roku 1350. Původními osadníky byli němci, ale po husitských válkách byla obec i její jméno počeštěno. K Cotkytli v současné době patří i obec Janoušov, Herbortice a Mezilesí.
3Obec Strážná
Obec Strážná se nachází 15 km od městečka Lanškroun. Leží na pomezí Orlických hor a Zábřežské vrchoviny v nadmořské výšce okolo 600 m n.m. Aktuálně je v obci 115 trvale žijících obyvatel. Strážná je malebná obec s dominantou vrchu Lázku s rozhlednou. Odtud je výhled na východ na Zábřežskou…
5Město Vysoké Mýto2 pobočky
Vysoké Mýto leží ve východních Čechách uprostřed Pardubického kraje na 49° 57´ severní šířky a 16° 09´ východní délky v nadmořské výšce 289 m. K městu patří integrované obce Brteč, Domoradice, Lhůta, Knířov a Svařeň. K 1. 1. 2017 ve Vysokém Mýtě bydlelo 12 497 obyvatel. Další demografické údaje ZDE…
6Městský úřad Ústí nad Orlicí1 pobočka
Ústí nad Orlicí je okresním městem v kraji Podorlicka v půvabném údolí na soutoku řek Tiché Orlice a Třebovky. Leží v nadmořské výšce 350 m, 150 km východně od Prahy. Dnes zde žije 15 000 obyvatel. Počátky města spadají do druhé poloviny 13. století, kdy se za vlády PřemyslaOtakara II. začala…
7Obecní úřad České Heřmanice1 pobočka
Městys České Heřmanice (německy Böhmisch Hermanitz) se nachází ve východních Čechách a to v Pardubickém kraji, okrese Ústí nad Orlicí, zhruba 7 km vjv. od Vysokého Mýta a 8 km severozápadně od Litomyšle. V současnosti mají České Heřmanice asi 530 obyvatel, rozkládají se na výměře 997 ha v…
8Obec Radhošť
Nevelká obec Radhošť, k níž náleží místní část Sedlíštka, se nachází severozápadním směrem od Vysokého Mýta. Současná Radhošť se řadí ke členům svazků obcí Mikroregion Vysokomýtsko a Dobrovolný svazek obcí Holicka. Obec vlastní budovu obecního úřadu spojenou s budovou hasičského sboru a bývalou…
9Obecní úřad Tatenice1 pobočka
Obecní úřad podává informace žadatelům, plní úkoly uložené radou nebo zastupitelstvem obce, pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti vykonávat státní správu, zřídí na veřejně dostupném místě úřední desku a spravuje obec.
10Obec Červená Voda
Červená Voda leží v údolí, které se nazývá Králická brázda. Je to nejjižnější zúžená část většího celku Kladské kotliny, která se v současné době rozkládá převážně v Polsku. Okraj brázdy na západě tvoří mohutná hradba Bukovohorské hornatiny. Z ní nápadně vystupuje Suchý vrch (995 m) a Buková hora …
Kulturní domy – další kategorie
Firmy v dalších lokalitách
Obce v lokalitě Ústí nad Orlicí
Kulturní domy v lokalitě Ústí nad Orlicí – detailní popis
Kulturní domy jsou multifunkční zařízení, která mají všestranné možnosti využití. Pořádají se v nich mnohé kulturní a společenské akce, jako divadelní představení, koncerty, plesy, taneční, výstavy, módní přehlídky, konference, semináře, přednášky, besedy, prezentace firem atd. Kulturní domy poskytují své zázemí i různým zájmovým klubům a kroužkům jak pro děti, tak pro dospělé. Součástí některých kulturních domů jsou i kinosály, ve kterých se promítají různé filmy a dokumenty.
Vznik kulturních domů má dlouhou historii. Historický vývoj kulturních objektů v každé obci byl dozajista odlišný. V 19. století, v období národního obrození, byl zaznamenám větší zájem o aktivní i pasivní účast na kulturním životě. V tomto století začala vznikat společenská centra spolků, jako např. Sokol. a též byly zakládány různé besedy. Na počátku 20. století začala zřizovat kulturní objekty tělovýchovná jednotna Sokol. V roce 1948, kdy došlo k převzetí moci komunisty, se začaly budovat kulturní domy. Cílem kulturních domů byla snaha o pozvednutí vesnic na úroveň měst, zpřístupnění kultury všem občanům a vytvoření bohatého kulturního života občanů. Za tím vším se skrývalo šíření socialistých idejí větší škále občanů a ve větším měřítku. Kulturní domy se staly silnou základnou pro politickou agitaci, osvětovou činnost i nedílnou součástí budování vyspělé socialistické společnosti.
V dnešní době některé kulturní domy slučují několik dříve samostatných kulturních zařízení, jinde fungují jako jediné kulturní zařízení v obci a jinde kromě kulturního domu funguje i další řada kulturních zařízení. Další vývoj kulturních domů bude záviset na zájmu obcí a občanů o kulturní život v jejich obci.