Kulturní domy – Východní Čechy stránka 4 z 23

Městská kulturní zařízení Dvůr Králové nad Labem. Hankův dům. Divadlo. Kino Svět. Pronájem sálů.

Banín (německy Bohnau)2 je obec nacházející se v Pardubickém kraji, zhruba 10 km jižně od Svitav. Výměra katastru je 1294 ha a obec má 310 obyvatel. Celá zástavba obce jakož i většina jejího katastrálního území leží v Čechách, ale okrajová část moderního katastru3 původně náležela k sousednímu…

Bohuňovice jsou obec staršího původu. Dr. Zdeněk Nejedlý ve svém spise "Dějiny města Litomyšle a okolí" na str. 355 píše o nich: (Vydány byly nákl. města Litomyšl. r. 1903.) Bohuňovice, dnes Bohňovice, dostaly se klášteru Litomyšlskému hned ve 12. století. Klášter je na doživotí zastavil. R. 1347…

Obec Borušov leží 7 kilometrů severovýchodně od Moravské Třebové, po státní silnici E35, směrem na Mohelnici . Na hranicích obce končí Pardubický kraj a začíná kraj Olomoucký. Nejbližší železniční stanice Linhartice. Nadmořská výška 380 m. Pošta Moravská Třebová, zdravotní obvod Staré Město,…

Březinky jsou velmi malá, před druhou světovou válkou téměř čistě česká obec. Částí obce je osada Nectava. Obec najdeme v oblasti Zábřežské vrchoviny, u okraje přírodního parku Bohdalov-Hartinkov. Park o celkové výměře 6262 ha byl vyhlášen v r. 1996. nachází se na k.ú. obcí Vysoká, Hartinkov a…

Budislav je středně velká obec v Pardubickém kraji s počtem obyvatel kolem 440.Najdeme ji na okraji přídrodní rezervace Toulovcovy Maštale, 15 km jihozápadním směrem od města Litomyšl a 18 km jižním směrem od Vysokého Mýta , souřadnice : 49°48'5.088 N,16°10'28.684 E°.

Vesnice Dlouhá Loučka se nachází na pomezí úrodné Hané, v pahorkatině Drahanské vrchoviny, 8 km jižně od Moravské Třebové, v nadmořské výšce 395 m. K 1. 1. 2017 je k trvalému pobytu hlášeno 546 obyvatel.

Obec Gruna. Před druhou světovou válkou byla Gruna německá obec. Kostel sv. Vavřince vyhořel v roce 1963. Od roku 1960 je částí Gruny Žipotín se svou dřívější osadou Karlínem (název Karlín 1960 zanikl). Dnes je v obci 34 trvale obydlených domů.

První písemná zmínka o Třešňovci (Jansdorf) pochází z roku 1304 z donační listiny krále Václava II., kterou daroval Lanškrounsko Zbraslavskému klášteru. Tehdejší podoba jména vesnice je typicky kolonizační a vychází z osobního jména lokátora obce. Třešňovec byl tehdy jedinou vsí, která se až…

Na základě archeologického výzkumu z roku 1964, který se uskutečnil na popud pana učitele Jana Berky, se dalo zjistit, že šlo o slovanské sídliště o několika chatách postavené na výhodném místě. Chaty byly částečně zapuštěné v zemi. Zbytky jedné chaty se našly v hloubce asi 50 cm. Byl to pruh tmavé…