Obecní úřad Horní Radechová

První písemná zpráva o obci Horní Radechová pochází z roku 1402, kdy obec byla povinna platit kaplanovi z Náchoda za sloužení mší. V roce 1560 již měla obec 48 čísel popisných, vesměs rolnické usedlosti. Obyvatelé se živili především zemědělstvím a tkalcovstvím. V roce 1811 byla započata stavba školy a v září 1812 bylo zahájeno školní vyučování. Prvním učitelem byl jmenován Josef Vepřek. V roce 1843 vzrostl počet čísel popisných na 108. V tomtéž roce zakoupil rychtář Antonín Zima nový zvon o váze 135 liber anglických. V roce 1848 byla vyhlášena konstituce, která zmírnila povinnosti poddaných vůči vrchnosti, byla zrušena robota a bývalí robotníci mohli více času věnovat svým polím. Touto změnou nastal i příznivější obrat v polním hospodářství. V roce 1849 došlo ke sdružení obcí Horní Rybníky, Dolní Rybníky a Horní Radechová, čímž se zvýšil počet obyvatel a tak v nově sestavené obci bylo 115 voličů a dne 31. srpna se konaly první volby. Roku 1884 byl založen na ustavující schůzi Hasičský sbor, téhož roku byla i zakoupena stříkačka a zřízena vodní nádrž. V roce 1890 měla obec celkem 162 domů, 225 rodin a 1158 obyvatel. V roce 1910 byla zkolaudována nová silnice z Dolní Radechové přes Horní Radechovou do Červeného Kostelce. V roce 1912 byla ustanovena tělocvičná jednota Orel a na podzim téhož roku proběhla ustavující schůze tělocvičné jednoty Sokol. V červenci 1914 byla vyhlášena mobilizace a do války museli odejít všichni muži od 18 do 50 let. V letech války musela obec dodávat nuceným prodejem obilí do obilního ústavu, nedostatek potravin způsobil zavedení lístkového prodeje. Úřady rovněž prováděly rekvírování dobytka, slámy, brambor ale i mosazných předmětů z domácností. Zrekvírován byl i zvon z místní kaple. Umíralo více lidí než se rodilo dětí, obec musela odvádět stále potraviny pro zásobování vojska, škola po odvedení řídícího učitele na vojnu musela omezit vyučování. 29. října 1918 se vznikem Československého státu došlo i ke změnám v obecní samosprávě. V roce 1920 se rozrostl Hasičský sbor na 67 členů, tělocvičná jednota Sokol odevzdala pušky, které měla na výcvik mužstva. Obec splácela dluh na výstavbu silnice, který byl rozepsán i na čísla popisná. Po roce 1921 se zlepšily podmínky pro obchodování a zásobování obyvatelstva a byla založena obecní knihovna. Dne 24. dubna 1922 byla zahájena autobusová doprava obcí, autobus jezdil 2 x denně z Náchoda do Červeného Kostelce. Koncem prosince byly v celé obci zavedeny jednotné tabulky popisných čísel, které si každý majitel musel uhradit. V roce 1928 byl zaměstnán obecní strážník a započalo se s elektrifikací obce, v roce 1930 byla zahájena telefonizace. V roce 1931 měla tělocvičná jednota Sokol 39 členů a pořádala 6 divadelních představení a 4 dětské besídky. V roce 1934 hasičský sbor zakoupil novou motorovou stříkačku, tato byla mu slavnostně předána v květnu při příležitosti padesátiletého tvrání sboru. V témže roce obec vystavěla chudobinec, na stavbě pracovala většina nezaměstnaných. V důsledku obav z budoucí války byl založen fond na obranu státu, obec odevzdala 2000,- Kč na výstavbu opevnění. V březnu 1939 došlo k obsazení Čech a Moravy německými vojsky a byl vyhlášen protektorát a to se dotklo významně i dalšího života v obci. V roce 1942 musel být odevzdán i zvon z kaple a také zvon ze zvonice na Slavíkově, pořádaly se sbírky starého železa a sbírky na německý Červený kříž. V roce 1943 byla zrušena funkce obecního ponocného a odmontováno a odvezeno veřejné osvětlení. Po válce až do současnosti obec prodělala další změny, které jsou již zachyceny v nové kronice obce. V součastnosti má obec 506 obyvatel a jeji rozloha činí 555 ha.