Chráněné dílny, náhradní plnění – Rychnov nad Kněžnou
Zaměstnavatelé jsou povinni podle zákona o zaměstnanosti zaměstnávat ve své firmě osoby se zdravotním postižením. Pro každou firmu to však není možné, a proto je tu řešení ve formě náhradního plnění. Přehled chráněných dílen v lokalitě Rychnov nad Kněžnou.
1Centrum pro integraci osob se zdravotním postižením Královehradeckého kraje, o…5 poboček
Posláním tohoto centra je poskytovat služby osobám se zdravotním postižením bez omezení věku po celém území královehradeckého kraje bez ohledu na druh a rozsah zdravotního postižení. Centrum se zaměřuje predevším na řešení obtížných sociálních situací, uplatňování práv a nároku jako jsou např.…
2AB-TIP, s.r.o.
AB-TIP, s.r.o., se sídlem Nádražní 220, 517 24, Borohrádek, v okrese Rychnov nad Kněžnou a v kraji Královehradecký kraj, zapsaná v obchodním rejstříku pod sp.zn. C 28950, Krajský soud v Hradci Králové. Právní forma Společnost s ručením omezeným. Založení v roce 2011. Pracuje u nás 25 - 49…
3Jana Barillová
Jana Barillová, se sídlem J. V. Sládka 97, 517 61, Rokytnice v Orlických horách, v okrese Rychnov nad Kněžnou a v kraji Královehradecký kraj. Právní forma Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona. Založení v roce 1995. Pracuje u nás 1 - 5 zaměstnanců. Předmětem podnikání je: Pekařství,…
Chráněné dílny, náhradní plnění – další kategorie
Firmy v dalších lokalitách
Obce v lokalitě Rychnov nad Kněžnou
Chráněné dílny, náhradní plnění v lokalitě Rychnov nad Kněžnou – detailní popis
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ukládá zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. U zaměstnavatelů, kteří jsou agenturou práce se do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítají zaměstnanci, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce k uživateli.
Možnosti plnění podle zákona
Zaměstnavatelé plní povinnost jednou ze tří možností.
- Zaměstnáváním v pracovním poměru.
- Odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám.
- Odvodem do státního rozpočtu.
Nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v těchto bodech.
Odvod do státního rozpočtu
- Výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla.
- Odvod do státního rozpočtu poukazuje zaměstnavatel do 15. února následujícího roku prostřednictvím Úřadu práce.
- Nesplní-li zaměstnavatel povinnost, stanoví mu krajská pobočka Úřadu práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu rozhodnutím podle daňového řádu.
- Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává místně příslušný celní úřad podle sídla zaměstnavatele.