ČESKOMORAVSKÁ MYSLIVECKÁ JEDNOTA, OKRESNÍ MYSLIVECKÝ SPOLEK JIČÍN
Zvěř a lidé se vyvíjeli na naší planetě po dlouhou dobu ve vzájemné shodě. Příroda, ve které naši předkové žili, nedopustila díky své tvrdosti, aby se některý živočišný druh, tedy i člověk, přemnožil. Změna ve vztahu člověka k přírodě nastala v mladší době kamenné, to je asi před 10 000 lety. V té době se naši předci dostali již na takový stupeň vývoje, že byli schopni si ochočit psa, ovce, koně, tury a také pěstovat obilí. Člověk jako živočišný druh přestává žít v souladu s ostatními živočišnými a rostlinnými druhy a stává se z něho bezohledný kořistník. Výrazný nárůst početnosti lidské populace od počátku našeho letopočtu znamenal katastrofu ve vztazích člověka a celé přírody, tedy i ve vztahu ke zvěři. To znamenalo již počátkem našeho letopočtu zvýšený lovecký tlak a postupné snižování stavů zvěře, které vedlo až k vyhubení některých druhů. V té době také klesal význam lovu jako doplňku výživy, ale stával se spíše otázkou zábavy vyhrazené panovníkovi.
- město Jičín, lovecký lístek, Myslivecká komise, Plán akcí kynologické komise, Střelectví, Kultura, Sokolnické středisko Jičín, pro myslivce, časopis, myslivecké zábavy, lovecký pes, doby lovu zvěře, myslivecké zvyky a tradice,